Erb zakladatele lázní Aloise Josefa Lichtenštejna, který dal postavit lázeňskou budovu v roce 1792.Vnitřní úpravy byly provedeny v roce 1900 a celková přestavba s okolní úpravou v roce 1930.

 Erb se postupně vyvíjel, od 1709 (od kdy je totožný se znakem Lichtenštejnského kníž.) má v prvním poli slez. orlici, ve druhém routovou korunu, ve třetím znak Opavska a krnovský lovčí roh, ve čtvrtém orla s dívčí hlavou (tj. erb Vých. Fríska). L. v historii spojeni s mnoha mor., č. i cizími rody. 

Lichtenštejnové, Liechtensteinové – šlechtický rod. Jméno získali podle hradu Liechtenstein u Mödlingu (Rakousko). Poprvé je připomínán v roce 1140, ve 13. stol. se rozdělil do dvou linií: Lichtenštejnové – Murau a Lichtenštejnové – Nikolsburg (moravská); v roce 1608, resp. 1623 byli povýšeni na říšská knížata. Karel z Lichtenštejna z moravské linie obdržel vévodství opavské a Krnov; v roce 1699 Lichtenštejnové získali Schellenberg a v roce 1712 Vaduz, které byly v roce 1719 spojeny v dnešní Lichtenštejnské knížectví