Velký Kosíř

Ondřej Přikryl

Na vrcholu Velkého Kosíře stávala rozhledna do roku 1939, kdy musela být pro špatný tech. stav odstraněna. Dnes najdeme jen stopy po základech rozhledny. Dřevěná rozhledna byla postavena v roce 1927 a v tomto roce byla také slavnostně otevřena.Stavba měřila 26 metrů, která se vyznačovala se jednoduchou konstrukcí s řadou podpěr. Dnes zde najdeme lavičky s přístřeškem pro odpočinek.
Prostějovští turisté již řadu let usilují o obnovu této rozhledny. Přejme jim, aby jim tento záměr vyšel co nejdřív. Vždyť pohled do krásné hanácké roviny by rozhodně stál za to.

Na západ od Slatinic se zvedá výběžek Bouzovské vrchoviny s vrcholem Velký Kosíř, humorně nazývaný "hanácké Mont Blank". Je to zalesněné oblé pohoří na rozhraní Olomoucka a Prostějovska zvané Kosíř, který je opředen řadou pověstí a bájí. Po dlouhá léta je zachycoval ve svých lidových pověstech Jan Bundil kronikář z Luběnic.

V 15.až 18.století byly na jižních svazích Velkého Kosíře rozsáhlé vinice, snad nejseverněji položené. Vrchol dosahuje nadmořské výšky 442m, který je zdaleka viditelný z hanáckých rovin. Vždyť je nejvyšším bodem úrodné Hané. Z Kosíře vytéká také potůček, který teče do Drahanovic a Luběnic, vlévá se do Blaty a nazývá se Zlatá stružka. Geologicky bylo zjištěno, že tuna kosířského materiálu obsahuje
6 miligramů zlata. Dnes je Velký Kosíř zalesněn a prohlášen přírodním parkem.

Za obrovskými mraveništi nemusíme jezdit například do Jeseníků, ale můžeme je spatřit i v oblasti Velkého Kosíře, kterou prochází naučná stezka Velký Kosíř. V prosinci 2007 byla naučná stezka zrekonstruována. Původní informační tabule byly již značně poničené. Naučná stezka má 12 zastavení. Začíná nad Čelechovicemi na rozcestí na Buničce, pokračuje přes Velký Kosíř, Čechy pod Kosířem a zpět se vrací Hraběcí cestou k výchozímu místu tj. Čelechovice - rozcestí na Buničce.

Při návštěvě těchto klidných míst můžeme obdivovat zdejší přírodu. Setkáme se zde s řadou chráněných rostlin i živočichů. Vždyť jen na několika místech olomouckého okresu se zachovaly květeny stepního bezlesí, které vznikly na místech původních teplomilných habrovitých doubrav. Geologický podklad vápence umožňuje existenci teplomilných společenstev. Řada rostlin zde dosahuje nejsevernějšího zeměpisného rozšíření
/ žebříček panonský, kručinka poléhavá,šalvěj hajní, rozrazil ožankovitý./

Na ni navazuje další naučná stezka "Mánesova cesta", která byla otevřena v roce 2002. Vhodnými nástupními místy na tyto naučné stezky jsou např. obce Slatinice /lázně /, Čechy pod Kosířem /zámek/ nebo Čelechovice na Hané /nádraží /.

Podzim na Kosíři

Další informace o rozhledně na Velkém Kosíři najdete zde.